|
|
Sexualita klientek a klientů v pobytových sociálních službách pro seniory perspektivou personálu
Frühbauerová, Martina ; Lejsal, Matěj (vedoucí práce) ; Bosá, Monika (oponent)
Tématem diplomové práce je intimita a sexualita klientek a klientů pobytových sociálních služeb pro seniory. Teoretickými východisky práce jsou koncepty kvality života a aktivního stárnutí a etický rámec jí poskytuje přístup zaměřený na člověka. Sexualita je představena jako jeden ze stěžejních aspektů bytí člověkem, je rozvíjeno široké množství jejích významů a argumentována její nadčasovost vůči věku člověka. Ač zůstává intimita a sexualita ve stáří společenským tabu, personál nejen pobytových sociálních služeb pro seniory je s ní ve své práci často konfrontován. Cílem práce je skrze interpretativní fenomenologickou analýzu popsat vnímání intimity a sexuality klientek a klientů daných služeb perspektivou personálu v přímé péči. Klíčová slova: aktivní stárnutí, interpretativní fenomenologická analýza, kvalita života, pobytové sociální služby, přístup zaměřený na člověka, sexualita seniorů
|
|
|
Duhové stárnutí v sociální práci a sociálních službách v Praze
Vlasáková, Barbora ; Lejsal, Matěj (vedoucí práce) ; Bosá, Monika (oponent)
Česká společnost se pomalu stává tolerantnější vůči LGBTI+ osobám. Jak však bude reagovat na LGBTI+ seniory*ky, nyní skrytou menšinu, u kterých většina lidí jinou, než heterosexuální orientaci nepředpokládá? Je téma LGBTI+ stárnutí přítomno v praxi sociálních pracovníků*nic, kteří jsou se seniory*kami v kontaktu takřka na denní bázi? Práce si klade za cíl reflektovat téma potřeb stárnoucích LGBTI+ osob v pobytových a terénních sociálních službách v Praze, a to optikou samotných sociálních pracovníků*nic a jejich vnímání možných facilitátorů a bariér ve vztahu výkonu praktické sociální práce a tématu LGBTI+. Následná analýza přinese soubor poznatků, které mohou poskytnout organizacím pracujícími s tématem LGBTI+ vhled na úspěšnost propagace tématu v sociálních službách a případnou potřebu vzdělávání sociálních pracovníků*nic. Klíčová slova: LGBTI+ osoby, senioři*ky, sociální práce, přístup zaměřený na člověka, pobytové sociální služby, terénní sociální služby, Praha.
|
|
|
Evaluační nástroj pro práci se sexualitou klientek a klientů v pobytových sociálních službách pro seniory
Frühbauerová, Martina ; Lejsal, Matěj (vedoucí práce) ; Bosá, Monika (oponent)
Se snahou o deinstitucionalizaci a zkvalitnění poskytované péče přichází téma sexuality i do prostředí českých pobytových sociálních služeb. Stále častěji prorůstá do odborných diskuzí a po malých krůčcích i do reality péče v některých pečujících organizacích. Cílem předpokládané diplomové práce je tvorba evaluačního nástroje pro práci se sexualitou seniorek a seniorů v pobytových sociálních službách v oblasti kompetencí zaměstnanců a jejich opory v organizačních strukturách. Vznikne tak soubor indikátorů stěžejních v práci se sexualitou klientů, které svou přenositelností umožňují dalším organizacím toto téma evaluovat a identifikovat tak prostor pro rozvoj. Klíčová slova: aktivní stárnutí, evaluační nástroj, kvalita života, pobytové sociální služby, přístup zaměřený na člověka, sexualita seniorů
|
|
|
Zavádění metody kruh podpory do rané péče
DVOŘÁKOVÁ, Aneta
Diplomová práce se zabývá zaváděním metody kruhu podpory do rané péče. Konkrétně se zaměřuje na nově vznikající metodu s názvem kruh podpory, která se snaží podpořit rodinu v jejím přirozeném prostředí za pomoci širší rodiny, přátel a známých. Spočívá v setkávání skupiny lidí, kteří jsou v blízkém vztahu s rodinou a dítětem s postižením. Tito lidé se společně snaží vymyslet co nejvíce kroků, jak podpořit dítě i celou jeho rodinu a dojít tak k stanovenému cíli a rozvoji dítěte. Výhodou kruhu podpory je, že se sekání mohou účastnit také další odborní pracovníci, kteří přicházejí s dítětem do styku a mohou mít na situaci rodiny jiný pohled. Hlavním cílem diplomové práce je zmapovat názory pracovníků na zavádění metody kruh podpory do rané péče. Dílčími cíli bylo zhodnotit z pohledu pracovníků pozitiva a negativa, která implementace této metody přináší. Dále zmapovat očekávání pracovníků rané péče se zaváděním této metody a zmapovat přínos kruhu podpory pro pracovníky a uživatele rané péče. V souvislosti s výše zmíněnými cíli diplomové práce byly stanoveny tři výzkumné otázky, které na ně mají přinést odpovědi. V empirické části diplomové práce byla použita kvalitativní strategie výzkumu, metoda dotazování a technika Focus Group. Výzkumný soubor tvořilo 8 pracovníků dvou poskytovatelů služeb rané péče v Jihočeském kraji. Data byla vyhodnocena za použití kódování a pro větší přehlednost uspořádána do jednotlivých kategorií. Největší přínos této metody pro ranou péči shledávají komunikační partneři v zavádění uceleného konceptu, který je zaměřený na práci nejen s jednotlivcem, ale i s celou rodinou. Jedná se o velmi pozitivní metodu, která přirozeně využívá kreativity účastníků a směřuje k jasnému, konkrétnímu cíli. Do práce s rodinou jsou zapojeni mimo jiné i přátelé a širší rodina. V neposlední řadě spočívá přínos kruhu podpory v tom, že z něj vždy vzejdou stručné, výstižné výstupy, které pomohou dítěti i rodině. I přes počáteční obavy komunikačních partnerů se zaváděním metody kruh podpory do praxe, z výzkumu jednoznačně vyplývá pozitivní přínos pro práci s rodinami v rané péči a zkvalitnění poskytované služby. Za hlavní pozitiva kruhu podpory považují komunikační partneři: obohacení dosavadního stylu práce, zkvalitnění poskytované služby, využívání nových pracovních nástrojů, podpora při nalézání přímých a aktuálních cílů rodiny, poskytování pozitivního pohledu, přizpůsobivosti mladé rodiny, navázání důvěrného a otevřeného vztahu pracovníka s rodinou, odstup rodičů od jejich problémů, rozvoj kreativity, posun dítěte, setkání multidisciplinárního týmu i celé rodiny, vnímání situace rodiny z různých úhlů pohledů a uvědomění rodičů, že na jejich obtížnou situaci nejsou sami. Negativa kruhu podpory spočívají především v náročnosti na časové možnosti účastníků, odborníků i organizátorů, v náročné organizaci kruhu podpory a v neochotě odborníků i neformální podpory rodiny zapojit se do kruhu podpory. Výsledky mé práce mohou sloužit nejen studentům a případným zájemcům o tuto službu, ale především poskytovatelům rané péče. Dále samotným poradcům rané péče, kteří mohou díky této metodě rozšířit jejich nabídku poskytovaných činností a také zvýšit kvalitu a zefektivnit práci s rodinou.
|
|
|
Využití psychoterapeutických technik při změně postojů a vztahu pracovníků denního stacionáře ke klientům s těžkým kombinovaným postižením
Trojánková, Jana ; Valešová Malecová, Barbara (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá subjektivně vnímaným problematickým vztahem pracovníka denního stacionáře (pracovníka v sociálních službách i pedagoga) ke klientovi/žákovi s těžkým kombinovaným postižením. Zkoumání tohoto vztahu a vybrané problematické situace probíhalo v krátkodobé skupinové práci s využitím psychoterapeutických technik. Pomocí skupinové práce byla podpořena změna ve vztahu pracovníka denního stacionáře ke klientovi. Výzkum byl realizován s malou skupinou probandů z Integračního centra Zahrada a Základní školy Zahrádka v Praze 3. V diplomové práci jsou použity tyto odborné metody: analýza odborné literatury, skupinová práce s prvky psychoterapie s malou skupinou probandů, dotazníkové šetření, analýza záznamů průběhu problematických situací, analýza dat případových studií. Výsledkem práce je zjištění, že skupinová sezení s prvky psychoterapeutické práce byla podpůrným činitelem, který ovlivnil vnímání problematického vztahu jednotlivých probandů ke klientům. Změna tohoto vztahu byla zaznamenána v individuálních plánech sociálních služeb či individuálních výchovně-vzdělávacích plánech jednotlivých klientů. Nepodařilo se prokázat, že účelové využití psychoterapeutických technik bylo určujícím faktorem subjektivního vnímání změn u jednotlivých probandů. Nicméně můžeme se domnívat, že k ní mohlo...
|
|
|
Problém svobody jednotlivce v rogersovském přístupu ke vzdělávání
Kavalcová, Jana ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Mühlpachr, Pavel (oponent)
Bakalářská práce pojednává o problému svobody vzdělávajícího se jednotlivce, který ve svém díle rozpracoval uznávaný americký psycholog Carl Ransom Rogers (1902-1987). Jeho přístup zaměřený na člověka, nejdříve uvedený jako psychoterapeutický koncept, byl v šedesátých letech dvacátého století aplikován do oblasti vzdělávání a ovlivnil především učení se a vzdělávání dospělých. V České republice je ale Rogersovo dílo uváděno zpravidla v souvislosti s psychoterapií. Tato bakalářská práce se proto zaměří na ne příliš diskutovanou oblast aplikace Rogersova přístupu do oblasti andragogiky a vzdělávání dospělých. Tímto přístupem se práce zabývá z pohledu filozofie vzdělávání. Související témata vymezení rolí vzdělávaného a vzdělavatele, významu osobní zkušenosti, autentičnosti, svobody a možnosti sebeaktualizace ve vzdělávacím procesu jsou v práci interpretována jako stěžejní body Rogersovy představy o ideální podobě vzdělávání. S pomocí poznatků z psychologie osobnosti a pragmatického přístupu ke vzdělávání jsou diskutovány nejdůležitější přínosy i sporné body Rogersova myšlení.
|
|
|
Přístup zaměřený na člověka a jeho místo v klinické praxi
Dizon, Adam ; Adámková, Jana (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Tato práce zkoumá pozici přístupu zaměřeného na člověka (PCA - Person-Centred Approach) v praxi českých klinických psychologů a psychiatrů, kteří prošli psychoterapeutickým výcvikem ve zmíněném přístupu a aktivně jej využívají při práci s osobami s duševním onemocněním. Teoretickými východisky práce jsou (1) základní principy PCA, (2) principy medicínského modelu, na jejichž základě funguje klinická praxe, (3) nové koncepce psychopatologie a psychodiagnostiky zaměřené na člověka. Základní data představují přepisy audiozáznamů rozhovorů s pěti respondenty (třemi klinickými psychology a dvěma psychiatry). Na základě kvalitativní analýzy přepisů rozhovorů autor nejprve strukturuje zkušenost respondentů do konceptů týkajících se různých oblastí, "témat" klinické praxe (diagnostika, psychoterapie, zacházení s PCA, zacházení s medicínským modelem, vztah k profesi atd.). Poté identifikuje společné mechanismy, kterými se PCA uplatňuje v těchto oblastech. Zkušenostní koncepty a mechanismy aplikace jsou dalším příspěvkem k teoriím o průniku principů PCA s principy západní zdravotnické praxe. Klíčová slova: přístup zaměřený na člověka, terapie zaměřená na klienta, psychiatrie, klinická psychologie, psychoterapie, diagnostika, psychopatologie, medicínský model, klinická praxe, terapeutický vztah, Carl R. Rogers
|
|
|
Využití psychoterapeutických technik při změně postojů a vztahu pracovníků denního stacionáře ke klientům s těžkým kombinovaným postižením
Trojánková, Jana ; Valešová Malecová, Barbara (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá subjektivně vnímaným problematickým vztahem pracovníka denního stacionáře (pracovníka v sociálních službách i pedagoga) ke klientovi/žákovi s těžkým kombinovaným postižením. Zkoumání tohoto vztahu a vybrané problematické situace probíhalo v krátkodobé skupinové práci s využitím psychoterapeutických technik. Pomocí skupinové práce byla podpořena změna ve vztahu pracovníka denního stacionáře ke klientovi. Výzkum byl realizován s malou skupinou probandů z Integračního centra Zahrada a Základní školy Zahrádka v Praze 3. V diplomové práci jsou použity tyto odborné metody: analýza odborné literatury, skupinová práce s prvky psychoterapie s malou skupinou probandů, dotazníkové šetření, analýza záznamů průběhu problematických situací, analýza dat případových studií. Výsledkem práce je zjištění, že skupinová sezení s prvky psychoterapeutické práce byla podpůrným činitelem, který ovlivnil vnímání problematického vztahu jednotlivých probandů ke klientům. Změna tohoto vztahu byla zaznamenána v individuálních plánech sociálních služeb či individuálních výchovně-vzdělávacích plánech jednotlivých klientů. Nepodařilo se prokázat, že účelové využití psychoterapeutických technik bylo určujícím faktorem subjektivního vnímání změn u jednotlivých probandů. Nicméně můžeme se domnívat, že k ní mohlo...
|
|
|
Problém svobody jednotlivce v rogersovském přístupu ke vzdělávání
Kavalcová, Jana ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Mühlpachr, Pavel (oponent)
Bakalářská práce pojednává o problému svobody vzdělávajícího se jednotlivce, který ve svém díle rozpracoval uznávaný americký psycholog Carl Ransom Rogers (1902-1987). Jeho přístup zaměřený na člověka, nejdříve uvedený jako psychoterapeutický koncept, byl v šedesátých letech dvacátého století aplikován do oblasti vzdělávání a ovlivnil především učení se a vzdělávání dospělých. V České republice je ale Rogersovo dílo uváděno zpravidla v souvislosti s psychoterapií. Tato bakalářská práce se proto zaměří na ne příliš diskutovanou oblast aplikace Rogersova přístupu do oblasti andragogiky a vzdělávání dospělých. Tímto přístupem se práce zabývá z pohledu filozofie vzdělávání. Související témata vymezení rolí vzdělávaného a vzdělavatele, významu osobní zkušenosti, autentičnosti, svobody a možnosti sebeaktualizace ve vzdělávacím procesu jsou v práci interpretována jako stěžejní body Rogersovy představy o ideální podobě vzdělávání. S pomocí poznatků z psychologie osobnosti a pragmatického přístupu ke vzdělávání jsou diskutovány nejdůležitější přínosy i sporné body Rogersova myšlení.
|
|
|
Augmentativní a alternativní komunikace u jedinců s pervazivní vývojovou poruchou
Kohoutková, Markéta ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Název: Augmentativní a alternativní komunikace u jedinců s pervazivní vývojovou poruchou Autor: Markéta Kohoutková Katedra: Katedra Speciální Pedagogiky Vedoucí práce: PhDr., PaedDr. Jaroslava Zemková, Ph.D Abstrakt: Monografie přináší přehled aktuálních přístupů k jedincům s pervazivní vývojovou poruchou (PVP). Nejprve jsou zde analyzovány obtíže, se kterými se tato diagnóza pojí, poté autorka objasňuje možné příčiny, možnosti intervence a prognózu. Zdůrazněn je rozdíl mezi intervencemi založenými na kognitivně behaviorální terapii a intervencemi založenými na přístupu zaměřeném na člověka. Dále práce seznamuje s novými metodami alternativní a augmentativní komunikace (AAK), které lze využít při komunikaci s jedinci s narušenou komunikační schopností. Teoretické texty doplňují praktické výsledky z longitudinálního výzkumného šetření - případové studie. Během tohoto šetření byl jedinec s pervazivní vývojovou poruchou nespecifikovanou (PVP-NOS) podroben intervenci vycházející z přístupu zaměřeného na člověka. Následně jeho verbální komunikace byla podpořena prostřednictvím metody AAK - počítačového programu s hlasovým výstupem. Získané informace jsou určeny pro využití jak odborné veřejnosti, tak rodičů k zefektivnění práce, a především komunikace, s výše uvedenými jedinci.
|
host ::
RSS.